Autor Erik Palko

O autorovi

Ve své praxi spojuji prastaré učení čínské medicíny s poznatky medicíny moderní. Přes vědomý pohyb a dotek učím své klienty, jak mohou tím, že procítí a poznají své tělo, žít zdravější a radostnější život. Znovu v něm být doma. Napsat mi můžete na erik@erik-palko.cz Více o mě se dočtete zde >>

Iluze, která dělá náš svět nemocným

V našem „západním“ světě existuje taková jedna velmi rozšířená iluze. Existuje i v tzv. „vědeckém“ světě, který tvrdí, že je založený na důkazech, že je evidence based. Ale přitom jsou důkazy, které tento svět velmi rád ignoruje. Tváří se, že neexistují, nebo je tvrdošíjně odmítá zkoumat. Na druhé straně hledá, ověřuje a vyrábí důkazy, které se mu naopak do krámu...

Má hloupý tvor jménem člověk ještě šanci?

Člověk je docela zvláštní druh živočicha. Sám sebe neskromně nazval SAPIENS – rozumný, nebo dokonce moudrý. Zcela nepokrytě, sebestředně a mylně. Vydělil sám sebe z přírody a nazval se pánem tvorstva. Dokonce svá slova vložil do úst Boha, který podle něj řekl, jak se píše v bibli, aby člověk panoval nad všemi živočichy a rostlinami, aby si podmanil, panoval nad mořskými...

Kompletní návod, jak být navždycky šťastný pro začátečníky a věčné začátečníky…

Chcete být opravdu šťastní? Nezažívat už nic špatného, těšit se z každého nového dne? Ráno se probouzet s nadšeným očekáváním dneška? Zbavit se strachu, hněvu, rozpaků, zranitelnosti, studu nebo i nudy? Už jen zábava, radost, naplnění, každý den žijeme naplno a žijeme svoji vášeň. Prostě samé lepší zítřky, nebo ještě lépe dnešky bez poskvrny nepříjemným, ať už to je...

Tichý zabiják, zloděj energie a radosti ze života

Existuje takový tichý zabiják. Má na kontě mnoho životů, a ještě víc chorob. Kazí nám radost ze života, vysává nám energii a nejde se mu vyhnout. Zná ho každý, hodně se o něm mluví. Každý ho cítí a vlastně necítí zároveň. Má mnoho podob a mnoho následků. Používáme pro něj anglické slovo, tak jak to máme rádi, a ono nám bohužel pomáhá...

Nejste vaše hlava a nevlastníte tělo…

Když jsme pořád v hlavě, odřízneme si přístup do zbytku těla. Často jsme tak zaměstnaní tím nereálným příběhem v hlavě, že nevnímáme (necítíme), co se v těle děje. Třeba to, že je „tam“ velké napětí. Nebo že jsme tak nějak zapomněli dýchat. Často právě to napětí, o kterém nevíme, nám brání se opravdu nadechnout. Nebo také trávit. Anebo povolit chronicky...

Věnováno všem nevyspalým maminkám + 5 tipů, jak napravit škody z nedospání

I vám při slově „DOVOLENÁ“ ve slovním spojení mateřská dovolená naskakuje husí kůže? Tak to jste nejspíš maminka s miminkem. Říkáte si, který expert mohl nazvat dovolenou období, které znamená téměř vždy spíš totální zápřah a nevyspání? Mateřská dovolená je takový typ „dovolené“, kdy jste vlastně v práci dvacet čtyři hodin denně sedm dnů v týdnu. Máte šéfa, který vám...

Když je hlava blbá, trpí celé tělo

Věděli jste, že muži, kteří spí v noci jen pět hodin, mají výrazně menší varlata než muži, kteří spí sedm hodin a víc? Mají také výrazně nižší hladinu testosteronu, a to srovnatelnou s muži, kteří jsou až o 10 let starší. Tento článek není primárně pro muže ani o varlatech. Věřím, že tato informace bude stejně zajímat i ženy těchto mužů 😊....

Co se děje uvnitř, když cvičíme aneb čchi kung mýtů zbavený

Qi gong (čti čchi kung) nebo Tai ji (čti taj či) někdy vnímají lidé zvenku jako nějaký druh magie, který záhadným způsobem zlepšuje zdraví. Člověk dělá nějaké podivné, exotické pohyby, nebo se naopak nehýbe vůbec a výsledkem by mělo být údajné zlepšení fyzického i psychického zdraví, nebo dokonce i zlepšení svalové síly a kondice. Tělem prý proudí nějaká tajemná...

Je normální být zdravý?

Kdysi poměrně dávno, když jsem se začínal víc zajímat o téma zdraví, dočetl jsem se hned v několika knihách velmi podobné sdělení, smysl, které by se dalo shrnout asi takto: „Zdraví je přirozený stav. To nemoc je odchylka z rovnováhy. Takže je normální být zdravý.“ V záplavě výroků, jako je třeba „na něco umřít musím“, „něco mě bolet musí“,...

Proč si možná vaše dítě zláme kosti?

Asi před rokem v zimě jsme s přítelkyní seděli v jedné restauraci u krbu. Ve vedlejším salónku byla asi nějaká rodinná oslava. A za stolem u vchodu do salónku seděly dvě děti. Holčička asi pět let, kluk asi čtyři. Na stole měly zapnutý notebook a koukaly na nějaké pohádky. My jsme nikam nepospíchali, seděli jsme tam díky atmosféře a krbu opravdu dlouho. Čtyři, možná i pět hodin....